Poznejte Tunisko, zemi pláží i pouště, oliv, jasmínu a památek starých civilizací
Tunisko, vklíněné mezi Alžírsko a Libyi, je nejmenší zemí mezi státy severozápadní Afriky, známé jako Maghreb. S rozlohou 163 610 km² zabírá sice jen 0,5 % rozlohy celé Afriky, přesto je dvakrát větší než Česká republika. Má 1 300 km pobřeží, z toho je 600 km pláží. Napříč zemí se táhne horský masiv Dorsale s vrcholem Džabal aš-Šánabí (1 544 m n. m.). Největší ostrov je Djerba.
Úrodný sever Tuniska se středomořským podnebím byl součástí sýpky Římanů. Nejúrodnější země se rozprostírá jižně od mysu Bon v oblasti Nabeul. Odtud také pochází většina produkce citrusových plodů a vína. Jižně od Gabeského zálivu se krajina mění a pláně olivovníků a korkových dubů ustupují vyprahlým stepím se solnými „šotty“. Dále už jsou jen písečné duny Sahary.
Vzácná zvířata i rostliny
Díky výjimečné rozmanitosti krajiny žije v Tunisku i množství živočišných a rostlinných druhů. V přírodních parcích můžete vidět mj. dikobrazy, mangusty, lišky, šakaly, želvy a různé druhy dravých ptáků. Do chráněných oblastí se vrátili pštrosi, servalové i vzácné antilopy. V pouštních oblastech můžete vidět fenka, zmiji rohatou, varana nebo krále pouště – orla královského.
Tunisko leží na důležité migrační trase ptáků mezi Afrikou a Evropou a některé regiony tak představují skutečný ráj pro ornitology. Útočištěm mnoha ptačích druhů je mj. záliv Gabes.
O tuniské historii aneb křižovatka civilizací a kultur
Tuniská historie je formovaná mnoha civilizacemi, které se v této zemi míjely, vzkvétaly a opět zanikaly. Féničané, kteří založili Kartágo, ovládající západní středomoří. Římané, kteří jej kompletně zničili a připojili k římskému impériu. Následovali Byzantinci, Arabové a poté na tři století Turci s Osmanskou říší. V 19. století zemi ovládli Francouzi a až v roce 1956 se Tunisko dočkalo nezávislosti. V současnosti je Tunisko „poloprezidentskou“ republikou. 98 % obyvatel se hlásí k islámu, který je oficiálním státním náboženstvím.
