Poznejte Omán a jeho historii, přírodu, kulturu a obyvatele
Sultanát Omán, rozkládající se v jihovýchodní části Arabského poloostrova, se geograficky i etnicky výrazně liší od sousedních států. Najdete zde zajímavou přírodu s vysokými horami i pouští, úrodné oblasti, nedotčená pobřeží, stopy dávné historie, tradiční atmosféru i moderní současnost.
Geografie Ománu: vysoké hory, poušť i úrodné nížiny
Omán, zvaný „perlou Arábie“, je s rozlohou 309 500 km² třetí největší zemí na Arabském poloostrově. Na západě sousedí se Spojenými arabskými emiráty, Jemenem a Saúdskou Arábií, na východě ho omývá Arabské moře a Ománský záliv. Součástí Ománu jsou i exklávy Musandam a Madha.
Povrch Ománu tvoří zhruba z 82 % pouště, z 15 % pohoří a ze 3 % pobřežní pláně. Přirozenou bariérou, která přispěla k odlehlosti země, je vysoké severní pohoří Hajar známé jako „Ománské hory“ s nejvyšším vrcholem Džabal aš-Šám (2 980 m). Jihozápadně od hor se táhne čtvrtá největší písečná poušť světa Rub al-Chálí, kterou sultanát sdílí se Saúdskou Arábií a Jemenem.
Jižní provincie Dhofar (Dafár), kterou od zbytku Ománu odděluje několika stovek kilometrů pouště, má odlišné klima. Úzká pobřežní nížina, zavlažovaná jihozápadním monzunem, se zvedá k zeleným horským pásmům. Právě tato oblast s letoviskem Salalah je domovem mnoha úžasných vádí, potoků, vodopádů a jeskyní.
Provincie Al Wusta, lemovaná na východě Arabským mořem, na západě pouští Rub al-Chálí a na jihu Dhofarem, pokrývá velkou oblast uprostřed sultanátu. Se stovkami druhů vzácných ptáků a rezervací pro oryxe arabského, původní plemeno antilopy, je rájem milovníků divoké přírody.
Povrch Ománu tvoří zhruba z 82 % pouště, z 15 % pohoří a ze 3 % pobřežní pláně. Přirozenou bariérou, která přispěla k odlehlosti země, je vysoké severní pohoří Hajar známé jako „Ománské hory“ s nejvyšším vrcholem Džabal aš-Šám (2 980 m). Jihozápadně od hor se táhne čtvrtá největší písečná poušť světa Rub al-Chálí, kterou sultanát sdílí se Saúdskou Arábií a Jemenem.
Jižní provincie Dhofar (Dafár), kterou od zbytku Ománu odděluje několika stovek kilometrů pouště, má odlišné klima. Úzká pobřežní nížina, zavlažovaná jihozápadním monzunem, se zvedá k zeleným horským pásmům. Právě tato oblast s letoviskem Salalah je domovem mnoha úžasných vádí, potoků, vodopádů a jeskyní.
Provincie Al Wusta, lemovaná na východě Arabským mořem, na západě pouští Rub al-Chálí a na jihu Dhofarem, pokrývá velkou oblast uprostřed sultanátu. Se stovkami druhů vzácných ptáků a rezervací pro oryxe arabského, původní plemeno antilopy, je rájem milovníků divoké přírody.
Zajímavosti z historie Ománu, země kadidla, obchodu a mořeplavby
Omán byl od starověku vstupní branou pro lodě plující přes Hormuzský průliv a jedinou spojnicí mezi Perským zálivem a Indickým oceánem.
- První osídlení tohoto vysoce strategického místa se datuje do paleolitu před více než 100 000 lety.
- Od 6. století př. n. l. se oblast Ománu stala součástí mocné Perské říše. Pod Peršany Omán vzkvétal, budovaly se obchodní stezky, obranné pevnosti i zavlažovací kanály.
- V 7. století přijali vládci Ománu islám. Omán je jedinou zemí na světě, kde převažuje „umírněná větev“ islámu, ibadismus.
- Na počátku 16. století se na ománském pobřeží začali vyloďovat evropští objevitelé. Portugalci drželi Muscat a severní pobřežní oblasti až do roku 1650.
- Po krátké epizodě s Osmanskou říší vznikl v roce 1741 formálně nezávislý stát Omán (místní dynastie Bu Saíd).
- V roce 1798 pronikli do Ománu Britové a vytvořili z pobřežní části země britský protektorát s centrem v Muscatu.
- Po palácovém převratu v roce 1970 se k moci dostal sultán Kábus bin Saíd. Skončily roky izolace Ománu a začala modernizace země a podpora turistiky.
- Dnešní Omán je sultanát. Titul sultána je dědičný v dynastii Bu Saíd. Jedná se formálně o absolutistickou monarchii, politické strany v zemi neexistují.
Lidé Ománu, jejich kultura a náboženství
Ománci jsou jedni z nejpřátelštějších lidí na světě. Omán je mladou zemí, polovina obyvatel je mladší 30 let. Z přibližně 5 milionů obyvatel jich žije více než 80 % v přímořských městských oblastech (50 % v Muscatu a okolí). Většinovým etnikem jsou Arabové, ale velkou část, cca 43 %, tvoří přistěhovalci z Indie, Pákistánu, Afriky a jižní Asie.
Nejrozšířenějším náboženstvím v zemi je islám. Většina Ománců se hlásí k ibadíjovské větvi islámu, čtvrtina populace vyznává sunnitskou a šíitskou větev islámu, hinduismus, budhismus či křesťanství.
Nejrozšířenějším náboženstvím v zemi je islám. Většina Ománců se hlásí k ibadíjovské větvi islámu, čtvrtina populace vyznává sunnitskou a šíitskou větev islámu, hinduismus, budhismus či křesťanství.
