Černá Hora – perla Jadranu s divokou přírodou i historií

Černá Hora, nejmenší plně uznávaná balkánská země, je vycházející hvězdou mezi evropskými turistickými destinacemi. Se svojí neokoukanou přírodní krásou a přátelskými lidmi je dobrou alternativou k tradičním balkánským destinacím, jako jsou Chorvatsko, Řecko nebo Bulharsko.

Umístění

Černá Hora leží na Balkánském poloostrově. Sousedí s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Kosovem a Albánií, z jihozápadu ji omývá Jaderské moře. Rozlohou 13 812 m² se řadí mezi nejmenší evropské státy. Hlavním městem je Podgorica.

Terén

Povrch Černé Hory je převážně hornatý a hustě zalesněný, s mnoha kaňony, údolími a jeskyněmi v krasové oblasti. Reliéf země sahá od vysokých hor na hranici se Srbskem a Albánií až po úzkou pobřežní nížinu a členité pobřeží s mnoha zálivy a plážemi.

Hory

Pohoří Černé Hory patří k nejdrsnějším v Evropě. Nejznámějším je Durmitor na severozápadě, spadající na severu do 1 300 m hlubokého kaňonu řeky Tary. Řetěz horských masivů uzavírá na východní straně nejvyšší vrchol Zla Kolata (2 535 m) v pohoří Prokletije.

Jezera

Černá hora je domovem mnoha nádherných jezer obklopených panenskou přírodou. Skadarské jezero mezi Černou Horou a Albánií je oázou pro 280 druhů ptáků a je rovněž jedním z největších evropských hnízdišť. Čtyři pozorovatelny ptáků a osm organizovaných stezek vedoucích přes mokřady z něj dělají jednu z nejatraktivnějších černohorských lokalit pro milovníky přírody. Nádherná jsou i jezera Biogradské, Černé, Bilečko, Piva aj.

Chráněná území a národní parky

Černá Hora si svoji unikátní přírodu přísně chrání. Národní parky pokrývají desetinu země, patří mezi ně Durmitor, Biogradska Gora, Lovčen, Skadarske jezero a Prokletie. Biosférickou rezervací je nejhlubší evropský kaňon řeky Tary.

• První obyvatelé dnešního území Černé Hory byli Ilyrové v 6. století př. n. l. Po dobytí území Římany a pozdějším rozpadu Římské říše podléhala oblast Byzantské říši. První státní útvar na území Černé Hory, srbské knížectví Zeta, vznikl v 9. století.
• Od 14. století postupně ovládli celý Balkán Osmanští Turci. Odbojné Černohorce se jim nepodařilo úplně podmanit, výsledkem bylo „polonezávislé“ knížectví. Definitivní porážka Turků přišla až v roce 1913, kdy se balkánské země spojily do Balkánského svazu a Turky vyhnaly.
• Na konci první světové války se Království Černá Hora připojilo ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (budoucí Království Jugoslávie). Od Srbska bylo opět odtrženo během 2. světové války, kdy tu vznikl protektorát pod nadvládou Itálie.
• Po skončení války nový komunistický režim vytvořil Socialistickou federativní republiku Jugosláviea Černá Hora se stala její součástí. Vyhlášením nezávislosti Slovinska a Chorvatska v roce 1991 začala válka v Jugoslávii.
• Po pokusech o federaci se Srbskem a posléze konfederaci si Černohorci v roce 2006 odhlasovali nezávislost a v roce 2017 se Černá Hora stala členem NATO. Na členství v EU stále ještě čeká.

Černá Hora je multikulturním, multináboženským a multietnickým státem. Má kolem 600 000 obyvatel, nejpočetnější skupinou jsou Černohorci (47 %), následují Srbové (30 %), Bosňané (8 %), Albánci (5 %) a další národnosti.

Z toho vyplývá i náboženské vyznání v Černé Hoře: 72 % obyvatel země se hlásí k srbské pravoslavné církvi, 16 % vyznává sunnitský islám, římských katolíků jsou v zemi 3,5 %. Zbytek jsou ateisté a další náboženství.

Černohorci, jako jižní Slované, jsou hrdý a emotivní národ, vždy připravený bojovat za svá práva. K turistům se ovšem chovají přívětivě a s typickou balkánskou pohostinností. Mimochodem, věděli jste, že Černohorci patří k nejvyšším a „nejhezčím“ Evropanům?